Dá se říct, že celá řada B1xx, potažmo CM1x0 patří po technické stránce k tomu nejlépe hrajícímu a nejspolehlivějšímu, co Tesla v rámci cívkových strojů vyprodukovala.

Jak již asi každý ví, mechanika byla odvozena od řady B7, po které přebrala její dobré, ale i některé špatné vlastnosti. Dalo by se říct, že po úpravách se některé špatné vlastnosti téměř eliminovali. Upravená B11x dostala do vínku tvrzené hlavy (ANH 200, 210, 220 oproti dřívějším ANP), nový větší a hlavně výkonnější motor, přídavné pákové brzdy, pohotovostní zastavení ovládané elektromagnetem (což umožnilo přiřadit k této funkci také dálkové ovládání ), autostop pracující jednak při doběhnutí na konec, jednak při poruše navíjení, nové protipřekluzové obložení kola předlohy a konečně upravený vnitřní povrch unašečů, což zlepšilo hlavně funkci spojky převíjení (fuj to je dlouhá věta).

Spolehlivost mechaniky se sice opravdu podstatně zlepšila, pořád však zůstali určité problémy, které sebou přínáší provedení s jedním motorem. Je to příliš mnoho řemínků, mezikol a spojek, což je také nejčastějším zdrojem různých závad.

• Problémy s vytahanými nebo prasknutými řemínky jistě každý zná. Kolísání rychlosti posuvu, nebo „líné“ přetáčení jsou dobře známy.

• Špatný rychloposuv však můžou způsobit také převíjecí mezikola, a unašeče, které se časem zapráší, nebo jinak znečistí a ty pak prokluzují. Většinou pomůže pečlivé očištění lihem.

• Pokud jsou však mezikola opotřebené, nebo ztvrdlé a popraskané, nezbývá, než je vyměnit. Nemusí se měnit celá mezikola, stačí jejich obložení - takové gumičky se občas dají koupit v prodejnách s gumovým těsněním, podle rozměru.

• Dalším problémem při přetáčení bývá opotřebená, nebo zamaštěná rázová spojka na kole předlohy. Při mírném opotřebení stačí nastavit větší přítlak - dělá se to tak, že se pootočí vrchní plíšek na předloze po směru hodinových ručiček. Pokud je spojka již na maximálním přítlaku a pořád prokluzuje, je možné ji rozebrat a vyčistit lihem. Když nepomůže ani to, je spojka již na konci života a nezbývá, než jí vyměnit.

• Posouvání pásku po kladce může být způsobeno také jejím znečištěním, nebo znečištěním pohonného hřídele (pravidelné čištění lihem), ale i přílišným tahem převíjecí spojky. Ten může být způsoben buď jejím špatným seřízením, nebo znečištěním.

• Taky se stává, že tah spojky je nedostatečný a převíjení „vynechává“ zejména tehdy, kdy je pravá cívka již plná. Může to být taky špatné seřízení, znečištění nebo také opotřebení spojky. Oprava je obdobná jako u rázové spojky rychlého převíjení - tady se však navíc nastavuje i přítlak celého kola k unašeči pomocí přihýbání plechu, ve kterém je zavěšena pružina zajišťující přítlak o unašeč.

• Při opravě, nebo seřizování je potřeba také očistit a zkontrolovat gumové obložení kola spojky. Opotřebené, ztvrdlé, nebo popraskané obložení vyměníme. Vyčistíme taky plochu unašeče, kam dosedá převíjecí spojka.

• Nejobtížnější je nakolmit páskovou dráhu. Bez měřicího pásku to však nejde, a proto se tím zabývat nebudu.

O pomalých indikátorech se moc zmiňovat nebudu, napsalo se o tom již dost , i když je potřebné říct, že je to mnohem lepší, než např. u B73. Kdo by chtěl indikátory rychlejší, lze to u typů se „špičkovým indikátorem“ provést výměnou kondenzátorů C3 a C4 za hodnotu 0,47 uF na modulu označeném „I“.

Co se poruch týče jsou asi největším problémem potenciometry a otočné přepínače. Přepínače lze opatrně vypájet a vykoupat tak jeden den v kontoxu, nebo je rozebrat, opatrně očistit kontakty smirkovým papírem (č.400) a přestříknout kontoxem. Obdobná situace je u potenciometrů, tam však taková oprava často pomůže jen na krátkou dobu a pak „poťáky“ vesele chrastí dál. Tehdy pomůže jenom jejich výměna - ta je nutná i tehdy, pokud již potenciometry mají výpadky dráhy.

Časem se stává to, že magnetofon zejména na rychlosti 9,53cm/s špatně nahrává výšky (předpokládáme, že se používá pásek typu LH, ne starý LN se kterým to výšky nikdy nahrávat nebude). Je to způsobeno opotřebením záznamové hlavy, kdy se již předmagnetizace stává zbytečně velká a dochází k zvýšené demagnetizaci - hlavně výšek. Nastavení předmagnetizace by se mělo sice dít jen za použití meřicích přístrojů, ale celkem uspokojivě to lze i bez nich. Pečlivě vyčistíme páskovou dráhu (hlavně hlavy), na vstup magnetofonu přivedeme signál (nejlépe nahrávku z CD s dostatkem výšek), založíme nejčastěji používaný druh pásku (samozřejmě typu LH), zařadíme rychlost „9“, zvolíme stopu „1-4“ a zapneme záznam. Přepíname páskový monitor a na výstupu magnetofonu pomocí zesilovače a dobrých soustav nebo dobrých sluchátek reprodujeme signál. Trimrem R13 točíme do té doby, než bude signál v poloze „TAPE“ co nejvíc shodný s polohou „SOURCE“. Můžeme to taky nastavit tak, aby těch výšek bylo víc, než v originále. Je však třeba upozornit, že čím bude předmagnetizace nižší (více výšek), tím nižší bude taky přebuditelnost pásku (vyšší zkreslení) a my budeme nuceni nahrávat s nižší úrovní záznamu - v tom případě se nám taky více uplatní šum. Tenhle postup aplikujeme taky u stopy „3-2“, kde nastavujeme trimrem R14. Dáváme pozor na to, abychom nastavili oba kanály stejně a nastalo se, že jeden bude hrát výšky lépe a jeden hůře.

Někdy se říká, že nejlépe hrajícím magnetofonem Tesla je typ B73. Je to hlavně kvůli jeho výkonovému zesilovači - přesněji fyziologické regulace hlasitosti. Kdyby B11x a CM-ko používali tak dokonalou fyziologii, jaká byla u B73, hráli by tyhle magnetofony asi stejně. Vynechat tenhle velmi užitečný prvek donutil kontruktéry pravděpodobně buď nedostatek vhodných posuvných potenciometrů se třemi odbočkami, nebo jejich vysoká cena. Také použití koncových stupňů s MDA2020 (B113, B115, CM130) neodpovídá kvalitám magnetofonu (navíc v B113 v nevhodném zapojení s nesymetrickým napájením, což je v rozporu i s doporučením výrobce obvodů), ale tehdy na výběr nebylo a kvalitní „koncák“ osazený diskrétními součástkami by přístroj značně prodražil.

https://www.ps-service.cz/archiv/Starestroje/starestroje.blog.cz/0904/tesla-b116.html

Gramofon NC 470 je dodáván s přenoskovou vložkou VM 2102 zamontovanou v přenoskovém rameni. Do přenoskového ramene lze zabudovat také jinou vložku s ½„ uchycením o hmotnosti 4-7 gramů a svislou silou na hrot 10-30 mN. V případě montáže vložky o nižší hmotnosti než 4 gramy použijte přídavné závaží z příslušenství vložky, které upevněte mezi vložku a hlavičku přenosky. Polohu vložky v oválných otvorech hlavičky přenosky nastavte následovně:

• pro vložky se standardní vzdáleností p=9,53 mm (dle ČSN 36 8415 a doporučení IEC) musí osa upevňovacích šroubů procházet uprostřed oválných otvorů hlavičky přenosky
• u vložek se vzdáleností menší či větší posuňte upevňovací šrouby dopředu nebo dozadu o odpovídající rozdíl vzdálenosti (například pro vložku s p=10,5 mm, rozdíl tedy cca 1 mm, posuňte šrouby o 1 mm dozadu směrem ke středu otáčení přenosky).

Jednotlivé vodiče mají normalizovanou barvu a připojují se takto:

• bílá - levý kanál (L)
• rudá - pravý kanál (R)
• modrá - zem levého kanálu (LG)
• zelená - zem pravého kanálu (RG)

Celá sestava závaží přenoskového ramene je volně zavěšena na pružině a tvoří současně tlumič vibrací ramene - antirezonátor. Při optimálním nastavení antirezonátoru je výrazně potlačena dolní rezonance přenoskového ramene. Kmitočet antirezonátoru nastavte pomocí některého ze čtyř bílých šroubů (25), z nichž jeden je zašroubován v pružině závaží a další jsou v příslušenství. Zásadně použijte takový šroub, aby jeho vyšroubovaná část nebránila volnému pohybu závaží. Délka šroubu v závislosti na nastaveném kmitočtu je uvedena v následující tabulce:

Odpovídající šroub zašroubujte shora do pružiny (26) závaží tak, aby se jeho dolní konec nacházel v úrovni rysky požadovaného kmitočtu na stupnici (28). Optimální kmitočet antirezonátoru pro různé typy vložky je uveden v tabulce. Tlumení vibrací závaží se nastavuje šroubem (18), který více či méně proniká do nádobky (20) s tlumícím olejem (19). Šroub (18) nastavte pomocí šroubováku z příslušenství přístroje tak, aby se jeho dolní konec nacházel v úrovni rysky požadovaného údaje tlumení na stupnici (21). Údaj o optimální hodnotě tlumení v závislosti na použité vložce je též uveden v tabulce.

Pro zabudovanou vložku VM 2102 nastavte svislou sílu na hrot 12-15 mN, překontrolujte nastavení antirezonátoru: kmitočet antirezonátoru 8 Hz, tlumení - stupeň 1.

Kontrolní a nastavovací deska z příslušenství přístroje je určena k seřízení antirezonétoru přenoskového ramene (str. 1) a k poslechové kontrole správnosti zapojení gramofonu, zesilovače a reproduktorových soustav (str.2).

První strana desky obsahuje záznam zkušebního signálu o kmitočtu 5-15 Hz s dělením po 1 Hz, jednotlivé kmitočty jsou odděleny oddělovacími drážkami desky. Kmitočet signálu nejprve vzrůstá a po dosažení maxima (15 Hz) opět klesá. Záznam zkušebního signálu je proveden vertikálně s hloubkou modulace 60 um. Kmitočet zkušebního signálu je současně rozmítán v rozmezí ± 0,5 Hz a je podložen slyšitelným tónem 440 Hz o úrovni -20 dB a jeho hodnota je vždy předem oznámena. Druhá strana desky slouží k výše uvedené poslechové kontrole. Nastavení kmitočtu antirezonátoru

Mezi přenoskové rameno (15) a pohyblivou část závaží (27) vsuňte ve směru šipky vhodný poddajný klínek, například zápalku nebo přeložený papír, abyste zabránili kmitání antirezonátoru. Šroub tlumení (18) vyšroubujte nad hladinu tlumícího oleje (19) v nádobce. Přehrávejte záznamové pole zkušebního signálu od počátku, přičemž pozorně sledujte z bezprostřední blízkosti přední část přenoskového ramene s vložkou. Na některém kmitočtu zkušebního signálu vzniknou zřetelné vertikální kmity přední části ramene. Hledaná dolní rezonance přenoskového ramene se projeví maximální vertikální výchylkou na některém kmitočtu zkušebního signálu. Hodnotu tohoto kmitočtu zkontrolujte při přehrávání záznamového pole s klesajícím kmitočtem a následně tuto hodnotu nastavte šroubem (25), dle stupnice (28) antirezonátoru. Klínek blokující kmity antirezonátoru opět vyjměte. Nastavení tlumení antirezonátoru

Po nastavení kmitočtu antirezonátoru dle předchozích pokynů přehrávejte záznamové pole zkušebního signálu a opět pozorujte z bezprostřední blízkosti kmity přední části přenoskového ramene. Zjistíte dva rezonanční vrcholy s poklesem mezi nimi. Šroubem tlumení (18) zvyšte tlumení na hodnotu 1 a celý postup opakujte. Pokles mezi dvěma rezonančními vrcholy bude menší. Tlumení postupně zvyšujte na hodnotu 2 (resp. 3 nebo 4) a zjistěte, kdy se objeví pouze jediný rezonanční vrchol a to na již zjištěném kmitočtu. V tomto okamžiku je antirezonátor správně seřízen.

Při nastavení tlumení antirezonátoru postupujte vždy od nulové hodnoty k maximu. V případě opačného postupu je nutno dlouho čekat než tlumící olej steče se šroubu tlumení, jinak by bylo měření znehodnoceno.

1. Otočte ovládací knoflík do polohy PLAY, zvedáček přenoskového ramene zvolna klesne do dolní polohy.
2. Přenoskové rameno uvolněte ze stojánku a přidržujte je rukou přibližně ve vodorovné poloze.
3. Otáčejte kotoučkem (22) tak dlouho, až je přenoskové rameno přesně vyvážené.
4. Přenoskové rameno opět odložte na stojánek.
5. Jednou rukou uchopte kotouček (22), aby se zamezilo jeho otáčení. Pomocí šroubováčku nebo např. kuličkové tužky otáčejte stupnicí (23) tak, aby 0 byla v ose přenosky směrem k hlavičce.
6. Otáčením celého kotoučku (22) pak nastavte svislou sílu na hrot (dle použité vložky) tak, aby odpovídající hodnota svislé síly na stupnici (23) byla opět v ose přenosky směrem k hlavičce. Rozsah stupnice je od 0 do 30 mN (hodnotě 1 odpovídá 10 mN, hodnotě 2-20 mN atd.) s dělením po 5 mN.
7. Knoflík vraťte zpět do polohy STOP (vypnuto).

Regulátorem antiskatingu nastavte proti rysce na panelu přístroje číselnou hodnotu shodnou s údajem na stupnici. Při použití vložky s eliptickým hrotem nastavte hodnotu antiskatingu o cca 30-40 % vyšší, než v předchozím případě. Antiskating působí až od průměru 300 mm, t.j. od okraje velké desky. Při poloze přenoskového ramene na stojánku nebo těsně vedle něj se antiskating neuplatňuje.

V horní poloze zvedáčku přenoskového ramene musí být hrot vložky cca 5-7 mm nad deskou. V případě, že je vzdálenost hrotu jiná, nastavte ji na uvedenou hodnotu otáčením nastavovacího šroubu v horní části zvedáčku, příp. otáčením celého válce zvedáčku. Je-li zvedáček v dolní poloze, musí hrot vložky dosednout na desku a mezi šroubem a přenoskovým ramenem musí být dostatečná vůle.

• loziska nepatrnym mnozstvim strojního oleje
• zvedáček má klesat cca 2s, patří tam silikonovy olej 180 000 cP (Lukooil) - ten je i v bance tlumeni

• spodni plocha vetsiho stupne řemenice musí být vzdálena od dolní svislé částu přesmykače 0,2 - 0,3 mm

• od čepu k hrotu 208 mm
• celkova delka 278 mm
• presah 19,1 mm

• od čepu k hrotu 208 mm
• montazni vzdalenost 189 mm
• presah 19,0 mm

sroubecek ve stredu nastavení prítlaku muze tam jit do banky i 100000 cst

• U motoru, hlida smer otaceni 250v 0.22 Polypropelene nebo polycarbonate axial kond
• Brum byva v: 3,3nF 400V capacitor, pripojeny paraelne k vypinaci.